Původně jsem chtěl report ze soutěže napsat do týdne, ale nakonec toho bylo tolik v rychlém sledu, že ho píšu až teď, několik měsíců po soutěži. Měl jsem aspoň čas s urovnáním myšlenek z úžasného víkendu, který jsme společně s kluky z klubu a s mojí teď už ženou zažili. Na úvod pojďme tento ročník zhodnotit v číslech. Opět nám padl rekord v počtu modelů, celkem jich bylo k vidění 957. Což je neskutečné číslo. Soutěže se zúčastnili modeláři ze 6 zemí, Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Srbsko a Španělsko.
Už v roce 2019 v Mošoni jsme se domlouvali s Jorgem Porto Del Corralem, že by přijel k nám do Šumperka bohužel nám do toho skočil covid, kdy jeden rok jsme museli soutěž odložit a loňský rok byl pro změnu komplikovaný kvůli cestováni. Tento rok už ničemu nebránil, a tak jsme společně zrealizovali návštěvu jednoho z nejlepších modelářů na diorámy. S Jorgem se znám od roku 2017, kdy jsem ho poprvé viděl na soutěži v Maďarsku Mosonmagyárovár. Od té doby jsme v kontaktu, a když jsem potřeboval pomoct, vždy mi velmi rád poradil s různými postupy stavby na mých diorámách. Jorge pracuje pro firmu Ammo Mig Jimenez, takže to pro nás byla čest mít tady v Šumperku tohoto hosta.
Příprava na celou soutěž šla skvěle, podařilo se nám sehnat nové sponzory, kteří nás podpořili. Pro jistotu jsem ještě psal Jorgemu s otázkou, jestli jeho návštěva u nás platí a vystoupí u nás s wokrshopem. Téměř okamžitě svou účast potvrdil a dodal: „Už se k Vám moc těším. V České republice jsem ještě nebyl a těším se na vaše pivo!“
S Jorgem jsme se rozhodli, že chceme pro diváky udělat workshop jinou formou, a proto nás napadlo rozdělit ho na dvě části. 1. část – příprava terénu a 2. část – dokončování a barvení terénu. Začal jsem to řešit s Jančim a napadlo nás, že by Janči mohl udělat také workshop bojové techniky, a tu techniku by mohl Jorge zasadit do diorámy. Tuto myšlenku jsem odprezentoval Jorgemu a byl tímto nápadem nadšený. Všechna domluva už byla na nich, jak se s tím poperou. Tento scénář workshopu v České republice ještě nebyl, a tak jsme byli zvědaví a zároveň natěšení, jak se to bude návštěvníkům líbit.
Všechny detaily jsme ladili přes messenger. Díky Jamie Tranterovi a Jorgemu nám firma Ammo udělala oficiální plakáty Jorgeho i Jančiho. A skvěle nás odprezentovali na jejich facebookové stránce, kterou sleduje okolo 200 tisíc lidí což je pro nás neskutečná reklama.
Nastává den D, pro Jorgeho jsme jeli společně s ženou do Vídně na letiště, jelikož moje angličtina není na úplně ideální úrovni, tak moje žena zastávala roli překladatelky a nejen to. Nebudu tajit, že jsem měl trému. Když čekáte na nějakého hosta určitě si říkáte, jaké bude přivítání a co mu budete hned říkat. Jorge vyšel, hned nás oba objal a říkal, jak je rád, že nás vidí. Od té chvíle jsme věděli, že máme před sebou pohodové a velmi přátelské dny. Marťa se s ním hned začala bavit jaký byl let, jak se k nám těšil, na co se těšil a co by chtěl vidět nebo poznat. Přiznám se, že já jsem své první věty v angličtině utrousil až ve Věstonicích na obědě, kam jsme ho vzali, protože projíždět Vídní a ještě přemýšlet, co říct anglicky je celkem obtížné. Pamatuji si hlášku u oběda, kdy mi žena řekla: „chvíli Vás tu nechám samotné, tak si pokecejte. Jorge se na mě naklonil a řekl mi ať se nestydím a klidně mluvím i hlouposti, že se vždy dorozumíme. Začali jsme společně mluvit o modelech a musím říct, že mi tím moc pomohl.
Do Šumperka jsme měli plánovaný příjezd něco okolo 18:30. Okolo 20.hod. jsme měli rezervaci v Hospůdce na Benátkách, kde jsme se měli potkat i s Jánem Moravčíkem a Lukášem Kvietkem. Ti nakonec díky kontrolám na českých/slovenských hranicích přijeli až okolo 21.hod. Dali jsme si výbornou večeři. Steak i žebra si všichni pochvalovali. Potom jsme kluky ubytovali v hotelu Pod radnicí a mohli se těšit na další den.
V pátek dopoledne jsem sice měl ještě nějaké vyřizování ohledně soutěže, a také rozhovor do rádia. Ale jak jsem všechno vyřídil, dal jsem si s klukama sraz před hotelem, šli jsme projít město, dali si kávu a vydali se na radniční věž, což jsem pro ně měl už dlouho dopředu naplánované. Počasí nám vyšlo parádně, sluníčko svítilo, a tak jsme měli parádní výhled. A tímto bych chtěl moc poděkovat panu Antonímu Linetovi, že s námi radnici prošel a povyprávěl Jorgemu o historii města. Byl to vynikající zážitek i pro mě jako Šumperáka. Poté jsme šli na oběd a prošli si město, kde zrovna byly farmářské trhy a také výstava Československé historie, což perfektně padlo jak pro kluky ze Slovenska, tak i pro Jorgeho.
Odpoledne jsem musel jít chystat výstavní prostor a kluci s Jorgem si šli odpočinout na hotel a později měli přijít a nachystat si workshopovou místnost.
Někteří modeláři dokonce přijeli registrovat modely už v pátek, aby nemuseli v sobotu brzo vstávat. Jak jsme kompletně nachystali a zamknuli výstavní prostor, šli jsme na před soutěžní večeři. Tato večeře je neoficiální setkání s modeláři, kteří přijeli už v pátek. Pro večeři jsme vybrali Restauraci Arte. Tímto bych chtěl poděkovat i jim, za umožnění této rozsáhlé akce dva dny pro po sobě. Speciálně bych pak chtěl poděkovat paní Fejlkové, která se podílela na veškeré domluvě a přípravě sobotního rautu po soutěži.
Sobotní program probíhal bez problémů. Workshopy si lidé pochvalovali a byli nadšení, že můžou vidět celý postup od začátku až do konce. Je lepší vždy vidět celý výsledek než jen část. Jsem velice potěšen, že se soutěže zúčastnil i teď už nový pan starosta Miroslav Adámek, který viděl, co soutěž obnáší, a jak je soutěž velká a jakou má nejen u modelářů popularitu.
Je mi ctí, že k nám přijel pan Pavel Švejda a Zdeněk Petrovič, modeláři co jsou stejně staří jako já a nebo starší vědí co je toto za kapacity v modelářství.Vyhlášení výsledků bylo trochu opožděné, protože jsme chtěli, aby jednotlivé kategorie a rozhodování výsledků bylo provedeno kvalitně. Musím říct, že i když se u nás zúčastnilo něco okolo 957 modelů, tak to byly velice kvalitní modely a rozhodování kdo ceny vyhraje bylo velice těžké. Myslím si, že si s tím ale rozhodčí skvěle poradili. Jsem velice rád, že se u nás sešlo tolik speciálních cen od různých modelářských klubů z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska. Jak už bývá zvykem předáváme také ceny vedení města. Tento rok ceny starostů města a místostarostů předal radní pan Michael Kohajda, za což mu velice moc děkujeme, také děkujeme za konečný proslov k celé soutěži. Hlavní cenu Roberta Vysloužila obhájil Petr Pícha se svým L-29 Delfín, který neměl konkurenci. Jak už jsem zmínil výše, po soutěži jsme měli domluvený raut v restauraci Arte, kam byli pozvaní přátelé abychom si mohli po soutěži už trochu v klidu popovídat. Bylo velice příjemné se tam s modeláři sejít a strávit s nimi večer.
V neděli jsme chtěli našeho hosta ze Španělska vzali do Králík do vojenského muzea, ale bohužel muzeum bylo výjimečně zavřené, takže jsme zvolili plán B. Vzali jsme Jorgeho do Velkých Losin, kde jsme mu ukázali ruční papírnu, zámecký park, novou pralinkárnu a poté jsme se šli projít do Pivovaru Zlosín. Počasí nám krásně vyšlo bylo teplo a svítilo nám sluníčko. Já s Marťou jsme museli odejít dříve, protože nás nad ránem čekala cesta do Vídně, abychom odvezli Jorgeho zpátky na letiště, protože letadlo mu letělo v 4:30.
Dlouho jsem nebyl takto unavený jako po tomto víkendu. Byl jsem rád, že Marťa řídila až k hranicím s Rakouskem a já potom zbytek cesty až na letiště. I i tak to byla cesta už velice náročná. Po příjezdu na letiště jsme usoudili, že bude nejrozumnější vzít si hotel a několik hodin se před zpáteční cestou prospat. I samotný Jorge nás hned poslal, ať si jdeme lehnout, že vypadáme strašně. A měl pravdu. Pořádně jsme se objali, protože na tento víkend jen tak nezapomeneme, rozloučili a vydali jsme se na hotel. Poznáte kdy Vám někdo i za tu chvíli přiroste k srdci a je součástí vaší rodiny a musím říct, že Jorge nám k srdci přirostl hned po příletu. Jeho nadhled a jiný pohled na věc je pro nás ukázkou, že nikdy nic nespěchá a nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Můj pohled na modely a modelaření se úplně změnil. Je rozdíl, jestli si o všem píšete jen po messengeru, a nebo se o tom můžete pobavit osobně. Všech rad, které jsem od Jorgeho dostal si nesmírně vážím a do budoucna je určitě využiji.
Doufám, že Jorge u nás nebyl naposledy!
Chtěl bych v první řadě poděkovat celému vedení města. Bývalému starostovi Tomáši Spurnému, Jakubovi Jirglovi, Martě Novotné, kteří nás podporovali od 2. ročníku. Paní Haně Pískové ředitelce Kulturního domu v Šumperku za podporu od 2. ročníku kdy jsme Modelfest přesunuli z muzea. Chtěl bych poděkovat všem sponzorům bez kterých by tento ročník ani z daleka nebyl takový, jaký jsme ho mohli zažít. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným modelářům a návštěvníkům, že si tuto soutěž užili stejně jako my. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat celému týmu, který stojí za mnou a vždy to se mnou táhnout. A na závěr chci poděkovat své ženě, tento rok pro nás byl ze zdravotního hlediska velice těžký, kdo zná naše soukromí, tak ví, čím jsme si prošli a i přes to mi řekla, abych soutěž zorganizoval a myslím, že do teď nelituje, protože i ona si s Jorgem a celou partou modelářů perfektně sedla a celý víkend si nesmírně užila.
Už teď Vám můžu prozradit datum příštího ročníku, který se bude konat 7.10.2023. Určitě sledujte web a Eastmodels.sk kde Vás budeme o všech novinkách informovat a není jich málo!
Díky Marek Zindulka- předseda klubu.
