Navždy nás opustil Robert Vysloužil

Navždy nás opustil Robert Vysloužil

Dneska mě hned po ránu zastihla neskutečně špatná zpráva. Těžko se mi hledají slova nad ztrátou mého nejlepšího kamaráda parťáka na soutěže a spolu organizátora soutěže Modelfest Šumperk. 

S Robertem jsem se seznámil na klubu kdy poprvé přišel už od začátku měl úsměv na tváři hned jsme si pocitově sedli dovolím si říct, že nakonec jsme byli nejlepší přátelé. Pamatuju si větu když přišel podruhé do klubu a říkal ,,K dokončování modelů jste mě dohnali vy“. Jeho cit pro detail a jemnost k dokončování detailů byl neuvěřitelný. Byl jsem rád když jsem ho před čtyřmi roky přemluvil k soutěžení na výstavách. Potom jsme už spolu jezdili jako parťáci i do zahraničí. První jeho zahraniční soutěž byla v Polsku kde nabral inspiraci a motivaci se posouvat dál. Tam se také poprvé setkal s klukama z Eastmodels týmu ze Slovenska a dovolím si říct, že už tam se stal jedním ze členů týmu. Jeho zapálení do modelaření bylo úchvatné měl nastudované takové věci co nikdo jiný o letadlech tady neměl.
Věděl jsem, že kdykoliv se na něj můžu obrátit s pomocí on mi pomůže nikdy nikoho neodmítl v pomoci vždy měl úsměv na tváři a vše vždy vyřešil.
Shruba před 4 roky mě napadla myšlenka uspořádat v Šumperku soutěž věděl jsem, že když toto řeknu a nastíním Robovi on se toho chopí semnou. Začala dlouhá cesta příprav a vyřizování na úřadech, ale podařilo se nám to. Byl jedním z velkých strůjců Modelfestu v Šumperku. Vím, že přípravy na 1. ročník byli dlouhé a sám mi potom říkal, že mně měl kolikrát už plné zuby pořád jsem si vymýšlel věci co by jsme mohli udělat a jak ohromit soutěžící. On mě držel na zemi abych si nechal i další věci na další ročníky. Spolu jsme toho hodně procestovali. Byli jsme v Maďarsku na soutěži Mosonmagyárovár na mistrovství světa v modelech kde se předvádí nejlepší modeláři z různých koutů světa.  Když tam Rob vyhrál 1. místo byl jsem na něj tak moc pyšný, že konečně se zadařilo a dostal svoji vysněnou cenu. Když se objevilo jeho jméno na obrazovce tak jeho reakce byla neskutečná: ,,To je moje jméno to je moje jméno“ na ten moment s klukama z eastmodels týmu nikdy nezapomeneme. A utíkal po schodech dolů pro cenu. Taky si pamatuju jak jsme po ránu v Mošoni říkali tý jo Robe ty teda chrápeš to jde slyšet až do druhého pokoje a dělali jsme si z toho srandu co bych dal za to slyšet to znovu na každé společné akci.
Když jsem potřeboval pomoc a měl jem splín on tu byl vždy pro mě spolu jsme vždy popili až do ranních hodin a potom jsme se tomu zasmáli.
Jeho velkou zálibou bylo focení a  ať už jsme jeli spolu kamkoliv vždy měl u sebe foták, aby fotil jeho fotky zdobili klubový web i web eastmodels týmu. Měl rád také přírodu, kolo, a střílení ze zbraní.
Když se cokoliv stalo v klubu a já byl naštvaný on mě musel držet při zemi abych se na to podíval pozitivně. Stále byl pozitivně naladěný poslední roky byl jako můj starší brácha, který mi radí. Prožili jsme spolu krásné chvíle na soutěžích, ale i mimo ně na klubových grilovačkách nebo posezeních. S kluky z klubu všichni ho měli rádi byl oblíbený u lidí a spoustu lidí ze Šumperka ho zná.
Robert od začátku nemoci urputně bojoval nevzdával se i v nemocnici jsme se bavili o tom jak se spolu podíváme ještě na soutěže a užijeme si srandy, bohužel nemoc nad ním po čase zvítězila je to pro mě a ostatní blízké velká ztráta. Už odpočívá v modelářském nebi děkuji za ten čas co jsme se spolu znali a co všechno jsme spolu zažili. Navždy budeš v mém srdci byl jsi můj nejlepší přítel

Děkuji ti za všechno! Upřímnou soustrast rodině.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *